Jsi slunovratem letního ticha,těch nocí, kdy hvězdy padaly do moře,a počítáš střípky minulosti- stavíš je do úhledných komínkůa neznáš ani první písmeno svého jména.V bouři popadaly i nejstabilnější mrakodrapy,a tolik jste do nich všichni investovali,pche!!!jak bláhová je lidská vševědoucnost,jak prchavá je chvilka z přítomnostikdyž nevíš, kolik nohou má ovce,když necítíš vlastní ruce,když zemřít je lehčí než zabít cizí srdce.Lapají po dechu,lapači snů a příležitostních přání,dostáváš se do remízyse zavařenými dluhy posledních letčíšnice ti namíchá drinkdnes v akci jen za třicetdevět, s názvem "Fantazie".Tak prosím hvězdy,aby už šly spát,já teď a tady vypiju si své dvě deci tmy.