Tak otupěle na sebe hledímea přijímáme tu pomyslnou pravdu.Ještě v záplavě emocí ji zahalímes tou milosrdnou lží.Tolik to nevnímáša nectíš tolik kolena,která se Ti pomalu podlamují.Ten čas nadešela náš sen pomalu odešel.Samy jsme jsme strůjcia také našeho štěstí tvůrci.Už není místo na výčitkya děkuji Bohu za všechny okamžiky.Ten den nastala v milosrdnou lež se stal....