Zastavil ses v časehýbnu prstem - spadneš...spadneš jak pápěříeliminující svůj letn e r o z u m í švím...Rýhy okolo úst úsměvuzahazují květen do minulosti...Kým jsi, řekni kým? m í ř í šorlími perutěmi k západuMoje Slunce něhy, radování,Luno osamělých dní... Zapomněls, na talířku ještě zrnko kávyvypité vzpomínky těžko zamlčím...Mraky letí na perutích času...Miluješ život? Řeknip r o z a t í m---Ne, neprozradím kvítkům v keřích šípkůtajemná slůvka šeptaná v ten čas...Skrze tmavá mračna, vidím bílou šipku...bílá holubice zas se vrátila...---MírMír Lásky
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)