Šípkové keře hlavy sklánía ty jsi smutná, proč – má paní?Do břehů měst a odhodlánído tichých návštěv, skrýše rannízadýchámVšechna ta sklíčka, jinovatkyněkde jsi tu a zase zpátky…Do prstů zkřehlých hlavy šípkůno prostě tady, v lučním tichupronikámPod krustičky ledů, letních šátkůpod růže tváří, vůní plátkůpod něžná slůvka, smilováníšípkové keře, hlavy sklánívzpomínkám...
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
myriamďakujem..spomenula som si na starú mamu..ako sme chodili na šípky, takto ku koncu októbra a ona nám vždy rozprávala zaujímavé príbehy zo svojho života....milujem šípkový lekvár...