Chybíš mikaždé ránokaždou noctě hledámna polštářia prázdnomi odpovídáozvěnoubolavouchybí mitvůj dechtvá vůnětak blízkomojí tvářimým očímmým rtůma těším seaž zase mě dostanoutvé polibkydo sevřenítak těsného že nemám strachtvé pohledydo objetítak něžnéhojak vločky na řasácha spojí semé a tvétak společnékdy budu tvákdy budu sváa vše co je zbytečnése rozplyne.Chybíš mi
Rotan
Být tak u tebe... každé ráno i den každou noc dal bych ti znát svým šepotem doteků že nemusíš se bát ozvěn prázdnoty na polštáři ...být tak u tebe
Být tak u tebe... dech svůj bych spojil s tvým oblékal se do tvé smyslů zbavující vůně a nepřestával obdivovat tvou tvář tvé oči tvé rty bez ohlížení se po čase ...být tak u tebe
Být tak u tebe... sevřel bych tě polibky v těsné náruči něžnosti bez strachu ze strachu ...být tak u tebe
Být tak u tebe... svými pohledy bych tě obklíčil a nechal se přitom svázat korálky z hvězd jenž září přes saténový závoj řas z krásy hlubin tvých hebkých očí ...být tak u tebe
Být tak u tebe... spojil bych mé a tvé pak budu tvůj pak budu svůj a vše co je zbytečné se rozplyne ...být tak u tebe