Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě. Netrhejte motýlům křídla, vždyť oni pak pláčou. Nešlapte po kytkách, vždyť kytky tak krásně voní. Nezabíjejte lásku, vždyť láska je křehká jako ty kytky, a hlavně nezabíjejte lidi, vždyť lidi se mají rádi. Jediný prostředek, jak život snést - považovat ho za krásný. Největším vítězstvím je nepotřebovat žádné vítězství. Život je to, co se děje, když se zabýváme jinými věcmi. Hledáš-li pravdu, nedívej se dál než k svému srdci. Utrhl jsem květinu a zvadla mi. Chytil jsem motýla a umřel mi v dlaních. Pochopil jsem, že krásných věcí se lze dotýkat jen srdcem. Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.
O
Naše nohy jsou příliš velké, aby našlapovaly zlehka. Naše (promiňtemito) prdel je příliš těžká, než aby něco nerozsedla. Naše řeči příliš hlučné než aby bylo rozumět slovům A naše slova jsou příliš sobecká než aby někoho zajímala.
Vysvětlí mi teda něgdo, PROČ TADY SME ? (chtěl bych být jako karamel, snídá v jednu)