Z ničeho-nicpoztrácíš slůvkazalepená od medu,když zazelená semoje náruč...a v konvalinkáchzakleté petrklíče.Zatínatv dešti zubyjsem si zvyklaz duhy vypůjčit sizelenou a kousek žluté,pro svou prázdnou náruč...a v konvalinkáchzakleté petrklíče.Miluju malíře,a jejich štětce,když zanoří se do karmínové,a ledabyle ji prsknou na plátno.Ve vzduchu v tu chvíli zasviští cosi,(ooo Divokosti)i déšť rázem jakoby ustal,nebo alespoň kapky na okně,jakoby padaly jarní únavou.A přichází noc, bere si barvy duhy,konvalinky vadnoua s nimi petrklíče.Jen prázdná náruč,potřísněná tvojí karmínovou.