Sosna co vykouzlila Láskuulehla korunou k nohám stráníVítr ji nesl do noci s písníaž pod mé okno, kde stojíš TyPastýři rozžehli lampičky slovtiché zašeptání, aniž musíš jítKrovky ospalé broučci sklápějí nocíberánci cinkají zvonečky...Stádo se rozestoupilo, toužíš jítneměnnou krajinou svého nitrauž nezabloudíš...nejsi sám...
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)