Spáčoměr - Diskuze a zkušenosti

aneb Radikální zvýšení bezpečnosti a produktivity práce kontrolou bdělosti pracovníků(zlepšovací návrh, který jsme skutečně s 2 kolegy v 80. letech podali a i přes tlak vedení „neodvolali“, takže musel být zaevidován, projednán a... … ...pak byl zamítnut)Každým dnem dochází na mnoha pracovištích v naší vlasti k různým pracovním úrazům. Zamyslíme-li se nad příčinami tohoto jevu, zjistíme, že jen nepatrnou část těchto úrazů si pracující způsobují úmyslně až svévolně z nejrůznějších důvodů. Jako příklad můžeme uvést dočasnou ekonomicko výhodnost pobírání nemocenského a úrazového pojištění, snahu vyhnout se další práci v zastaralém, nevyhovujícím a tedy i nebezpečném provozu, touhu rozčílit s uvést do nepříjemností nadřízené a bezpečnostního technika apod. Drtivá většina úrazů vzniká na pracovištích z chvilkové nepozornosti a nesoustředěnosti pracovníků. Vydáme-li se v analýze příčin pracovních úrazů touto cestou, musíme řešit otázku, čím je tato okamžitá nepozornost způsobena.Bylo mnohokrát jasně prokázáno a ještě vícekrát zopakováno, že pozornost a schopnost včas a správně reagovat je u člověka značně snížena působením alkoholu i některých jiných léčiv. S alkoholem na pracovištích však již vedeme úspěšný boj a pracovníci léčící své nemoci pomocí omamných látek zpravidla zaměstnání příliš nenavštěvují. Přesto se však můžeme na pracovištích setkat s lidmi, kteří k sobě pracovní úraz přímo přivolávají. Jsou apatičtí ke svému okolí a tedy i ke všem nebezpečím, která jim na pracovištích hrozí, zatímco jindy si je jasně uvědomují a jsou schopni jim úspěšně předcházet. Setkáváme se s lidmi, kteří jsou nevyspalí!Přiznejme si, že člověk, který přichází do zaměstnání po probdělé noci nebo po několika málo hodinách neklidného spánku, je pro pracovní úraz stejně snadnou obětí, jako člověk pod vlivem alkoholu. Přesto jsme k alkoholu tak nesmlouvaví, zatímco k nedostatku spánku tak tolerantní. Samozřejmě, že velký kvalitativní rozdíl mezi oběma jevy se musí projevit i v jejich řešení. Požití alkoholu před nástupem na pracoviště nebo dokonce na pracovišti je zavrženíhodné a je ho třeba co nejpřísněji postihovat. Nedostatek spánku však může mít vedle opovrženíhodného vysedávání v nočních podnicích, či do rána trvajících oslav soukromých svátků a výročí i zcela opodstatněné, pochopitelné a tedy i omluvitelné příčiny. Sem patří například do rána trvající oslavy státem uznaných svátků a výročí, z méně příjemných pak náhlé nutné noční cesty, nemoc v rodině, závažné osobní či manželské problémy a nebo naopak hluboké manželské, zvláště pak předmanželské a často i mimomanželské porozumění.Pracovníky, kteří přicházejí ráno do zaměstnání nedostatečně vyspalí z nejrůznějších důvodů, je třeba před pracovním úrazem chránit mnohem účinněji než dosud, neboť současný stav je hazardem se zdravím našich málo spících pracujících.V tomto popisu současného stavu jsme zatím nechali stranou problematiku duševně pracujících. Zde není riziko pracovního úrazu vlivem nedostatečné bdělosti tak aktuální i když pády špatně podepřené hlavy na pracovní desku stolu (zvláště je-li pokrytá tolik oblíbeným sklem) mohou přinést velmi nepříjemná zranění, jako zlomeniny a zhmožděniny nosu, pořezání obličejové části střepy, při nevhodné poloze rýsovacího či psacího nástroje i zranění oka nemluvě o případných popáleninách hořící cigaretou či rozlitou kávou. U těchto pracovníků je však hlavním průvodcem nízké bdělosti nepatrná až nulová produktivita práce, která působí našemu národnímu hospodářství nenahraditelné škody.A právě tato neutěšená situace nás přivedla na myšlenku radikálního zásahu, který je předmětem našeho zlepšovacího návrhu. Vždyť přece zdraví pracujících je největším pokladem celé naší vlasti, který musíme všichni společně co nejbedlivěji střežit a zvýšení produktivity práce duševně pracujících snad našemu národnímu hospodářství také příliš neublíží.Vlastní návrh řešeníAbychom mohli bdělost pracovníků objektivně posuzovat, musíme vyvinout metodu na její kvantitativní měření. Právě tato otázka je jádrem našeho zlepšovacího návrhu.Ideálním stavem bdělosti je situace, kdy se ráno kolem páté hodiny zcela přirozeně probouzíme nasyceni spánkem bez pomoci budíků nebo jiných rušivých elementů, abychom radostně zahájili nový pracovní den. Takový člověk může při nástupu do zaměstnání směle absolvovat náš test bdělosti, aniž by podstoupil riziko, že mu bude naměřena nízká bdělost a bude si ji muset před zahájením práce zvýšit alespoň na normativní hodnotu.Pro veličinu bdělost jsme zavedli jednotku „spáč“, značíme Sp. V budoucnu bude zřejmě vhodnější užívat mezinárodního názvu jednotky „sleeper“. Dokud však nedojdr k mezinárodnímu rozšíření této myšlenky vystačíme s českým názvoslovím. Mezinárodní termíny budeme pro ilustraci uvádět v závorkách.„Spáče“ definujeme následujícím způsobemDefinice: Pracovníkova bdělost ve spáčích je rovna počtu celých minut, po které vydrží v bdělém stavu v podmínkách pěti P. Podmínkami 5P rozumíme, že pracovník leží při měření v Posteli, oděn v Pyžamo a přikryt Peřinou (případně Prošívanou přikrývkou) v Přítmí a Příjemném prostředí.A nyní k zavedení měření bdělosti v každodenní praxi. Každý pracovník při příchodu do práce navštíví spáčoměrnu (sleep-room), kde se podrobí ranní kontrole bdělosti podle odpovídající normy pro danou profesi. Po ulehnutí a navození patřičného klidu stiskne tlačítko spáčoměru (sleepmetr). Nastávají dvě možné varianty. Po celou požadovanou dobu (dáno normou ve Sp) udrží pracovník tlačítko stlačené. Test je ukončen lehkým cinknutím zvonku spáčoměru. Pracovník se odebere do vlastního pracovního procesu a máme záruku, že je dostatečně bdělý. V případě opačném pracovník usíná před stanoveným limitem, stisk ruky na tlačítko povoluje aniž dosáhl předepsané normy. Pracovník setrvá v klidném zdravém spánku (oproti dosavadní praxi, kdy někteří vedoucí pracovníci zaměstnance budí a tím silně zvyšují potenciální úrazovost na pracovištích). Teprve po samovolném probuzení pracovníka je možno započít s opakovaným měřením. Měřený jedinec opět stiskne tlačítko spáčoměru a proces se opakuje, dokud nesplní předepsanou normu bdělosti, aby mohl vstoupit do pracovního procesu, aniž by ohrozil zdraví a životy svých spolupracovníků a v neposlední řadě i svůj vlastní. Duševně pracující pak mohou skutečně pracovat a ne pouze tupě sedět u svých pracovních stolů.Mnozí tak možná po dlouhé době zakusí ničím nenahraditelný pocit spontánního probuzení skutečně vyspalého člověka jakož i neuvěřitelnou radost z vlastní práce ve stavu plné bdělosti.(Nepatrně kráceno ohledně technických detailů – ale posuďte sami, není škoda, že to nebylo přijato a zavedeno do praxe?)