Z kouře a prachu,památky strachu,a noc se nenadála,že bude svlečena,ze své temnoty a tajů.Ale stalo se,a něco se přehouplo,v zeleném tichu,bez tíhy a krve,bez magie.Hladím bosou nohou vlnky na hladině,jednoduše, jakobych byla zrozena právě a jen pro to,prsty zaklety v trávě,šimrá mě ...štěstí.