Za oknymíhá se životjak leporelokterá mně naučí žítaby to nebolelokterá mi pomůževyčistit snyod černých flekůzahojí jizvyod rana od útěkůvlaky mi nejelynikdyco čtvrthodinuzrozená ze zelínemám citpro rodinustavím si domečekz knížek a z písmenekposvátný zevnitřa chatrnýnavenekstokrát jsem platilaz hloupostii z rozmarukdesi jsem nechalaboty i kytarumodrý je nebea tráva má zelenej šáltak proč mně zebekdyž ráno už nemůžu dálvlaky co vyjelyvčera až na kraj světanestíhá vílaco má takysvoje létabylo to prima a bylo toho taky dostneztratit humorje lehčí než trpělivostza okny míhá seštěstíjak z celuloiduv který je napsánokam jednouasi dojduschovám je v poličkáchmožná jenpro jistotunajdu tu svoutřeba mámuž jen jednu botu...