Na kraji útesův pěně bělavéchtěla jsem zachránitsvé srdce bolavé.Možná jen lýtka smočitmožná celá do vody skočitnebo se jen v písku stočit a hudbě přílivu naslouchat.Moře modravétak plné sílyvšak přijmout nechtělomě v tuto chvíli.Ještě není ten správný časještě vychutnej svých činů kvasaž v život svůj zas navrátíš jaspak znovu přijď se rozhodnout.Ve chvilce překrátkévěděla jsem vše a nicže život a svobodaje mnohem víc.Nač smáčet se v pěně bělavéopouštět problémy krvavě bodavéaž srazím krk sani stohlavépak teprv volně mohu sicestu či konec jejís plným vědomím zvolit.
LaBelissia
» medulka
Moře je solí a sůl je mořem čím jsem já ... snad štěstím... snad hořem... ani jedním a obojím výzev prostorných dál už se nebojím
Perutě rozložím na vlnách mořského vzduchu pochybám sžíravým již nepřeji sluchu Krok jeden, druhý, třetí ... volnost do duše s dechem se řítí
Proudy divoké vysoko mě vyneste starosti šedivé do dáli odneste Jen čisté já to mi musíte nechat s jeho pomocí já životem nebudu spěchat. Každý tón a barvu si vychutnám Všechny chutě zážitků s radostí ochutnám