Amore, prosím, vyrveš svůj šíp z mého srdce...?Teď jenom bolest mi působí...já pomůžu ti-vidíš moje ruce?však jejich síla jen bolest násobí...Amore,sliboval jsi lásku,z níž se hlava točía číši života po okraj mi naplní...teď však slzy linou se z mých očíjá a on-bez sebe-nejsme úplní...Amore, jak jsi mi mohl takhle lhát...?Že prý láska životu smysl dává?Možná bych se měla omlouvat a nebo kát,že jsem si dovolila mít ráda...Amore...vezmi si ten šíp...nevadí, že bolet to budetřeba bez něho bude mi lípmůžeš ho pak použít jinde-vlastně všude,tam,kde o lásku žadonípro mne však má hrana už nezvoní..už ne...Amore...