Amore

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

17.02.2010 - 17:17

Renor

Amore

Amore, prosím, vyrveš svůj šíp z mého srdce...?Teď jenom bolest mi působí...já pomůžu ti-vidíš moje ruce?však jejich síla jen bolest násobí...Amore,sliboval jsi lásku,z níž se hlava točía číši života po okraj mi naplní...teď však slzy linou se z mých očíjá a on-bez sebe-nejsme úplní...Amore, jak jsi mi mohl takhle lhát...?Že prý láska životu smysl dává?Možná bych se měla omlouvat a nebo kát,že jsem si dovolila mít ráda...Amore...vezmi si ten šíp...nevadí, že bolet to budetřeba bez něho bude mi lípmůžeš ho pak použít jinde-vlastně všude,tam,kde o lásku žadonípro mne však má hrana už nezvoní..už ne...Amore... :17:

Řazení:

18.02.2010 - 16:55 | Filtr

Renor » alassea

...tak jako kdysi...
jsem to pořád já
někdy trochu smutná
jindy veselá...

ale s vámi tady vždycky budu ráda...
jste všichni tak úžasní
našla jsem zde nejednoho kamaráda
děkuji za vaše přátelství...

Lidičky děkuju, včera jsem měla trochu splín a vy jste mě z něho dostali, jako vždycky... :17:

18.02.2010 - 13:56 | Filtr

alassea

Občas sa stáva
že aj Amor
nešťastne sa zaľúbi

Občas sa stáva
že aj anjelovi
naprší dážď do trúby

Ani mních
túžby vzdych
neudusí

A človek
vychutná si radosť
len keď aj bolesť skúsi

Po krásnych snoch
prebdelé noci

Bezmoc
drží nás v moci
a pocit,
že nikdy neskončí
tá neviera...

a láska čistá
premení sa na zviera

Zranené zviera,čo predtým nepoznalo lásku
už nechce bez nej žiť,veď našlo svoju krásku

a čo je láska?

oproti nekonečnosti vesmíru

a čo je túžba?

oproti výške Pamiru

Možno že
nezmestila by sa
do najhlbšieho mora...
láska je krásna ilúzia
...už nehnevaj sa na Amora :12:

18.02.2010 - 01:13 | Filtr

alassea » alassea

a možno sa budeš len hrať na anjela :20:

bez predsudkov
bez ilúzií
plná radosti,odvážna,smelá...proste znovu to budeš ty,Renor :30:

a myslím,že už čokoro :30:

18.02.2010 - 00:50 | Filtr

alassea

Tak ako kedysi
na samom začiatku
keď písala si pre nás básne

Bola si nahá
ale odvážna
a tvoje slová bývali vždy také krásne

I teraz sú
však trochu smutné
zviazané bolesťou jak v pevnom uzle vlasy

A v duši ticho
tak ako pred búrkou
to ticho rušia len myšlienok tvojich hlasy

a stále šepkajú ti-že si vinná
že nikdy neskončí sa táto zima

že krídla zlámané už navždy v prachu budú
ty podriadiš sa spravodlivému súdu

potom ťa upália
vyženú lásku z tela
a zhoríš do tla
zhoríš úplne celá

a potom

-keď si odpustíš-

tak začne jar
ty znovu budeš
ako anjel

biela :35: