Setkání - Diskuze a zkušenosti

Sešli se v tichu duše světla svéhodva Robinsoni s bílou plachtou snů...On na nebe nakreslil mraky svého světaOna vykouzlila zrcadlením hladinu...Kam že jdou kroky, které píše doba?Co ty víš o něm? Co o tobě ona ví?Je slyšet němý výkřik, když se srdce schováJe vidět němý úsměv, když se schová do větví...Láskou jsou spjati, jako slunce v nebijako křik ptáků, jako s vodou zem...I když se milují, ještě o tom neví,jako naše kroky, kroky za městem...( )