patatina
Když duše tvá odchází tam dole pláče i déšť světlo k tobě přichází a ty vlnou necháš se nést. Poprvé v životě volná jak pták vznášíš se nehmotně k ostatním do oblak. Když duše tvá odchází a přeměnou prochází vezme si s sebou ten pláč. Oblaka se rozestoupí když tvoje duše vstoupí nevědouc proč žila-a nač.