Mlčím...

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

01.01.2010 - 15:07

Wolfinka

Mlčím...

Mlčím...jak spadané listíMlčím...a den po dni jdeMlčím...stmívá se i svítáMlčím...uvnitř, venku, zdeMlčím...jak mlha nad rybníkemMlčím...jak potok v zimním dniMlčím...a tykávám si s tichemMlčím...a věřím, slyším znítMlčím...i ty mlč, to se stáváMlčím...tak mlčíme tu dvaMlčím...a venku poprcháváMlčím...a jenom se nám zdážeMlčím...jak město v horách skrytéMlčím...jak příběh z dávných letMlčím...tak nasyceni tichemMlčím...ke slovům novým jdem... :74:

Řazení:

03.01.2010 - 12:30 | Filtr

Wolfinka »

Nač vše převracet, analyzovat a vysvětlovat?
co když se mlčení - chtělo ke mě schovat?

co když se volání - chtělo ke mě dát?
nač soudit vteřinu - dnes už zas jsme dál...

(pravdy je na všem trochu... :3:

)

02.01.2010 - 10:00 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele atsa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

nádherné

umíš tak krásně mlčet, až z toho příjemně mrazí... :17:

01.01.2010 - 19:31 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele , který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Mlčíš,
a přitom jsi tak upovídaná,
mlčíš
v obavách, zda dožiješ se rána.

Voláš,
a Tvůj hlas pod tíhou sněhu sláb,
voláš,
a není, kdo by Tě slyšel a při Tobě stál.

Co takhle nemlčet a nevolat,
nevysilovat se a nevyšilovat?
Co takhle jaro nepřeskakovat,
a vše, co právě jest, milovat?

A pořádně se okolo podívat,
zavětřit, a po čuchu se dát?
A Přírodě do klína hlavu složit,
a jejím moudrým radám naslouchat?

:17: