Nedočkavá chvíle mi formuje tělo zevnitř,chci pít stříbrnou vodu zrcadlaa dotknout se vlnkou svých rtů.Přeji si vytvořit z poupěte veršesladkých vůní a nutit mráz,aby předběhl šepot políbených ústa slova vonící po květinách.Zdá se,že pevně stojím na zemi,ale já opírám se o mrak......Čekám na struny lásky,abych oblétla zemi kol dokola,ale záhy padám dolů,jak zlomené křídlo anděla......
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)