Hřeješ a pálíšženeš mě k výšinámjak křídla dravceteplý proudTvá slova jsou cukrovou krustouvždy přítomnou jiskrouco zažehne můj troudOkovy mého trápeníjiž nedáš mi ve výhni smutkudéle koutJsi pro mne tišinaco po dlouhé cestěmě nechá k odpočinkuv klidu spočinoutBuď mým kompasemjenž nenechá mě bez cílemlhovinou ploutVedle tebese už necítímjak marionetači smutný bloudNekonečně hřejivý žártvého roztopeného krbumi dává možnostmé toulavé boty zoutA břit tvého úsudkudodá sílu mým pažímdo ztrouchnivělého dřevachyb minulosti tnout