Jakoby zastavil se časa stojím tu zmrazenábolest odplula jak mrakmá tvář je smáčenáslzy tiše počítáma slané vážně jsoujá dost už spoléhámže smutek odnesouje z něj už mořeco odliv má v minutáchna pláži tiše sedíma koupu se jenom takmožná je to tímže jsem zmatenápátrám čím dál vícco všechno znamenámožná je to tímže jsem ztracenána zastávce mého srdcev ulici bez jménamožná je to tímže jsem jinačía slovaco jen něžně hřejímě vážně nestačímožná je to tímže srdce buší víca dušeco se chvějenechce v křeči býta tak nechám téctslzy po řasácha najednou i úsměvprozáří mojí tvář...je líp...a ne možná
medulka
» rulik
Opora v naději kdy máš přátele nablízku pohladí, pochová ztiší tvou bolístku zvednout se ale musí člověk sám utřít ty slzy a jít zase dál
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele rulik, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: ===== Slzy nelze spočítat už jich bylo nesčetně však přijde vítr a paprsky sluneční osuší,pak pohladí a šetrně...
...sdělí Ti to starobylé vědění ten, kdo miloval a radost rozdával nikdy, nikdy nepřijde v zapomění...