Už nikdy... - Diskuze a zkušenosti

Až poslední voják odloží zbraň,opře jí o kmenstarýho stromu...Lehne si na zema otevře dlaň,tak jeho dušeuž poletí domů...Tím modrým nebem nad hlavou...se jeho hlava zatočí,tou nekonečnoudálavou...A slunce svítí do očí.Tam někde v dálkách možná...bůh...naslouchá jeho volání...Ještě nemůžeš domů...máš dluh......a poslání.Voják si protáhne svý kosti...A začne kopat mělkej hrob.A cítí jak ta hlínavoní po věčnosti...Když sahá Zemido útrob.Do hrobu zahodísvůj mundúr zelenej,na kterým ulpíváspálenej střelnej prach...To co ho budilo,když obzor vzdálenej,chvěl se válkou,a taky strach...A než se doopravdy vrátídomů...Ještě najde vdovukterou vyrobil...A koukne se jí do očí.Pak řekne...Už nikdy.Já v sobě našel mír.