Po klidné hladině

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

03.12.2009 - 17:45

medulka

Po klidné hladině

Po klidné hladiněhorké až se tají dechcítíš to teploa nejen na zádechjemnost a vůně se okolo vznášía plamen svíčkyněhu sem vnášítak podáš ses oddaností v dušia vnímáš srdceco tolik náhle bušía v klidu a tichunasaješ každý centimetr kůžea najednou se zdáže rozkvétají růžea splynou zcelas tebou a klidnou hladinouty užíváš sivše každou vteřinou....jsi rád....u svého odrazu. :68:

Řazení:

08.12.2009 - 07:34 | Filtr

Zitto » medulka

...a svítání už svítá
tma do tmy se propadá
slza naději vítá
a dobrá nálada...
:35:

...v duši...

04.12.2009 - 13:48 | Filtr

medulka » Zitto

Ten odraz
ještě všemu nevěří
snad čas
zmatek zvládne zasněžit
a ta vláha
duši něžně pohladí
a srdce
políbí pak svítání

....v duši..... :35:

díky

04.12.2009 - 08:40 | Filtr

Zitto

Hladina tvojím tělem se čeří
a tvůj odraz všemu zas věří
ta jemnost kůže
ta vůně růže
a ten kdo může
blíž nežli blíže
bez zemské tíže
sotva pak dýše
níže i výše
polibek duše...
:35:

...a je to krásné

04.12.2009 - 06:33 | Filtr

medulka » ses

Díky

04.12.2009 - 06:32 | Filtr

medulka » alassea

A ta fantazie
začíná splétat pavučinu
a umí stáhnout na dno
nebo vynést na mělčinu
ubrat ti odvahu
když letí do temných stínů
taky tě obejmout
když potřebuješ sílu.

To mi přijde na básních nejkrásnější.....ten prostor pro fantazii. Tu vlastní.

Děkuji. :17:

04.12.2009 - 06:24 | Filtr

medulka »

.....

Díky

04.12.2009 - 06:22 | Filtr

medulka » atsa

Růže duše
ti někdy rozkvetou
přes vnitřní mráz
za staženou roletou
vlastního srdce
kdy slzy jsou slané
a přesto ta vůně
náhle se stane

...tvým světlem...

Děkuji :62: