V pouštních dunáchnalézám prameny živé vody. Jednou za čas přestáváme dýchata topíme se v blankytu.Avšak někdy oázy zamknou před námi své dveřea písečná bouře pohltí buňky našich těl.Neumíráme, protože nevíme v tu chvíli nica nevíme kam jdeme, ba ani odkud.V uších jen píská rozladěná melodie,a tělo brání se vlastní duši(taktéž duše brání se tělu)aniž jeden aspoň trochu tušíněco o tom druhém...Znovu a znovu křísíme naše velbloudy,bez zájmu, že postupně trousí po cestěvíc a víc našeho nákladu...Našeho?Pravda se rodí v poušti...Tak vydej se na cestu a ...pak...napij se. pro všechny aktuálně smutnící...
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Ahajas, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Napij se......z oazy,ktera nikdy nevysicha....