A PAK VYŠLO SLUNCE - Diskuze a zkušenosti

Kráčela sama.Nepotřebovala nikoho po boku.Chuť na kávu.Zavřeno,zavřeno,zavřeno.Náměstí.Dole v koutku otevřeno.Sedla si.Zapálila mentolku a vychutnávala turka v chladném nedělním ránu.Neměla ráda podzim,zalézal ji pod kabát.Zima je lepší,tam je tělo na mráz nachystáno,ale podzim všechny zažene domů.To je dobře,ať sedí za kamny.A pak ji uviděla.Stála za sklem a dívala se na ni.Popotáhla z mentolky a přemýšlela.Tu tvář znám.Odkud?Nebo ne?Ano.To je přece má dívčí láska ze školky.Tenkrát dostaly nové kočárky s panenkama.Na ní nezbyl a měla blízko do pláče.Jindřiška.Ano,tak se jmenovala.Všimla si toho a nechala ji svůj,pak si sama vzala starej se starou pannou.Úsměv.Úsměv.Pokynula ji a Jindřiška vstoupila do baru.Objala ji.Obětí hřálo.Nikdy žádný muž ji takhle neobjal a nikdy ji nedal svoji hračku,jako Jindřiška.Proč?Jsem chladná-ptala se sebe sama?Měsíc po interupci.Nechtěl dítě.Nechtěl vlastně ani ji a ani její stále mladé tělo.Co chtěl?Co?Pak jí to došlo.Chtěl jen jedno podobné obejmutí,jako nabídla Jindřiška a trochu se jim to vymklo z ruky.Nechtěla na potrat,ale jaksi si nevěděla rady.Zaplatil to a byl slušnej.Prosil úpěnlivě.Nechtěla.Ale dítě má vzejít z lásky.Jindřiška mlčí,ale oči se jí lesknou.Smějí se.Nikdy se žádný mužský oči naní takhle nesmály.Proč?Je chladná?Možná.Ošklivá není.Nebýt pěti,šesti kilo v bocích navíc,nazvala by se krasavicí.Ale oči Jindřišky se usmívají a rty také.Vzpomíná si,chodívali spolu za ruce,vždy na konci dvojic..Jindřiška jí občas dala pusinku.Jen tak.Muži nedávají pusinky jen tak.Vždy za honorář.A dnes - po dvaceti letech?Vstala a políbila Jindřišku na rty.Jen tak.Bez nároku na honorář.A pak jí pohladila po tváři.Gratis.A pak se obě rozesmály a venku vyšlo slunce...