Jedné dámě... - Diskuze a zkušenosti

Opřenáo dveřevyprahlých let,v myšlenkáchmarně plašíoheň,co pořád uvnitř doutná...V záhybech šatů,v náznacích,v pomalém sklopení víček,pořád je sama sebou...Svlečená vstupujedo vlastního já,aby tý malý holcemohla říct-neboj se mě až ti bude padesát...Všechno bude jak má být...I jména v herbáři lásek.I nesplněné sny.I marné počínání.Probdělé noci,a dny plné barev,plný i prázdný klín.Je to život.Vlak ještě neujeldokud z něj vidíšposlední vagón.Je to život...Opřenáo rám dveřípořád v sama sebe...věří.