Keď padajú sny,trhá sa srdce...plátok po plátku,ukazuje sa pravá skutočnosť,tvoja tvár bez masky,smútok a beznádej...chceš ju zlepiťa nieje čím...márne hľadáš...ruky v predu ako slepec,bielej paličky už niet...bod rozpadu...nieje, čo ženie ťa v pred,mráz v každej bunke,krištáliky ktoré explodujúbez návratu späť...čím väčšia radosť,tým hlbší smútok...ja...musím utiecť preč...
medulka
Sen jako růže co uvadá lístek po listě na zem upadá voda jí stačit by měla proč ona ohlá je zcela skončila cesta tu pro ní vyhodíš stonek a prázdno tak bolí.........