Netápejen se trochuv mlze ztrácízasněněsnad možnáčasem zvláštnímospaleto asity noci probděléztracenětak stírásvé slzy držené.Otvírátak jinaksvoje "oči"prožívájak vlastně celé prosípropadnepak nakonecvolání bytíposloucháuž konečněco ono cítíTO MOJE SRDCE.Dlaně svéněžně a jemněna něj položímvnímat chciuž navždyhlas co hovoříKE MNĚ.
Rotan
Hlas jenž dere se neslyšně do uší Hlas jenž tobě dané zvyklosti poruší Hlas jenž ti neřekne slzy ti nesluší Hlas jenž dá ti úsměv když ostatní netuší