Netápejen se trochuv mlze ztrácízasněněsnad možnáčasem zvláštnímospaleto asity noci probděléztracenětak stírásvé slzy držené.Otvírátak jinaksvoje "oči"prožívájak vlastně celé prosípropadnepak nakonecvolání bytíposloucháuž konečněco ono cítíTO MOJE SRDCE.Dlaně svéněžně a jemněna něj položímvnímat chciuž navždyhlas co hovoříKE MNĚ.
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Virgonaut, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Hlas srdce bývá první kdo radí... věř mu...i když zrovna nepohladí.