Potulný rytíř před spánkem na své čelo kouzelný kámen položilKámen jenž ve snech dává do příběhů nahlédnoutikteré v jiném čase už kdysi prožilKámen od krásné kouzelnice v ruku vzatýzprvu ostrý hranou velmi jeVšak po chvíli krátké jak oblázek kulatý po dlani putujeZtěžklá víčka se Potulnému rytíři zavírajía tu se prastarý děj v snění ukazujeSvatyně v lese,oltář kamenný,mnohé tvářea z útržků se jasný obraz posloupnosti objevujeObřadní slavnost roztodivných postavv prostý i zdobný šat dávných dob oděniVíření rozličných rytmů bubnů a hlasu fléten krásná melodie jest spolu laděniNáhle melodie v ticho mizípřed oltářem muž a žena po boku stojícíStuhou prostou červenou ruce spojenéa síla v kamenech jejich hruď zdobícíPotulný rytíř otvírá ze sna oči svépo těle cítí teplo a na ústech mu úsměv hrálVe zbytku noční oblohy vidí oči té ženyon byl tím mužem uvědomil si než vítr obraz sválPotulný rytíř do své mošnykouzelný kámen pečlivě uložilPřed další cestou studenou koupelíz bystřiny své tělo otužil
UreaNayal
...a z dob dávných obraz se ukázal kde rytíř-ve zbroji svou sílu-někdy i mečem rozdával po dlaních-občas stékala i krev když srdcem-rozhořel se -domněle-spravedlivý hněv... po dlouhých časech toulal se rytíř-krajem pustým sám aby dlaně své -na rány druhým přikládal čistota a mír v duši-ukazují směr cestou potulného mistra kráčet bude do vzdálených-nepoznaných sfér....