Lístek ze stonku padádo dlaněa já bych tolik rádaaby ty voňavé plátkypostupněcelou mě z výšky zasypalynebyl už vidět ani zblízkajediný kousek kůže malýa já tou vůní jejichaž po okrajbyla nádherně prosycenáněhouláskoujemně....jako ŽENA.
medulka
» Rotan
Ženám v očích se třpytí jejich pocity duše kdo do nich dívat se umí dotkne se skoro srdce a nejenom cítí jak tiše či prudce buší on mnohé rozpozná a ne jen trochu tuší.
Rotan
Obal z lístků už praská žena jemná vykukuje oděna něhou a láskou v proměnu vystupuje Vzduch provoněn tou krásnou ženskostí zahlédneš li tu něhu nádherný třpyt očí tě pohostí