Stáhla jsem žaluzie k srdci svémunáhle pryč je teplo i sluneční zář…Snažím se odpoutat od všech možných vjemůsnad z mysli zmizí mi i tvá mně tolik známá tvář…Stáhla jsem oponu ztěžklou prachemdivadlu skončilo poslední představení...Vše se náhle změnilo jediným krachemzde není vítězů,jen poražených…Stažené žaluzie i svěšená oponasnad zabrání přístupu k mému srdci...vím,vše co se děje je osud,není to náhodavšak trocha štěstí by se hodila přeci…ne nechci se rouhat…mám toho tolik co mne šťastnou činísnad smím pouze doufat…že odhodím žaluzie i oponua vše,co srdce mé stíní…snad smím pouze doufat…