Města otázek...Zaspati ráno, uprostřed městaosiřet pýchou zvlčelých dníZobati s ptáky z jednoho těstavečeřet skoro k poledni...Zažehnat spánek uprostřed davůzamávat holubům na stěnáchZakroutit krkem krásným pávůmpro vlastní bolest nevědět, kam...Zabečet s ovcemi v ohradě smíchuzarůstat šedivě v chodníky cestPojídat lásku co hořkou má příchuťzmizet a nebýt už v jednom z těch měst......měst otázek...(Praha 2004)
medulka
Taky jsem trošku zapátrala. Ne tak daleko, ale přece.....
Svítá nad unavenou hlavou svítá a hvězdy ještě planou slunce na nebe pak vyhoupne se odrazí se do zrcadla v řece dvě oči lesknoucí se úlevou splynou s ním v kresbu kouzelnou.
Taky ti někdy Wolfi přijde, že tě někdy vlastní verše doženou. Nepopsala bych teď svoje dnešní rozpoložení asi líp, než takto.