Svítá, nad Prahou...tváře k tváři tisknem...Jak poranění ptáci,jak děti stínů hvězd...Tak vstávej! už tě zvou!už chodníky máš jisté!a náhle vše se vrací...a bolí ticho z měst...To ticho stínů světel...to ticho zvané pusté...I otázky jsou jiné...I náhlé chvění v nás!tak touláme se světem...tak uvnitř... prší? Hustě...A víme? Zda-li spíme?A víme? Zda-li zas?Zas půjdem nocí zvaní...jak mořští ptáci nebem...Zas kroužit lehce, nádech?Zas zvolna dýchat, jít!Zas promluvy bez ptaní...zas sny co nedohlédnem...zas stržení na zádech...zas jen tak, lehce - žít!zas jen tak, lehce - žít...