Každý můj tah byl mimo šachovnicijako když na mravencebereš brokovniciChtěla jsem jenlíbit se všema nejvíc abys tybyl spokojenDenně jsem kličkovalamezi tvými střelamiže jsem tě milovalachtěla ať je to za námiKaždou svou chybu stokrát přepíralakaždou z nich však jsems sebou posbíralaDneska už nemůžu vedle tebe žítmoc jsem ti nechtělaničím ublížitA že zas neslyšíš?má tvář není maskata lež je má i tváa kde je ta láskaPo pravdě ´s netoužiljenom po té svojítěžko se narovnákdo se dýchat bojíNechci se omlouvatnevěřil bys mi toasi je pozděa mně...je to líto