Potulný rytíř jede tryskem černočernou tmounad jeho hlavou se démoni jak k hostině zvouKůň schváceně supí však jiskry od kopyt létajívzpomínky z minulosti se mu za krkem chechtajíPo nemoci od mocné léčitelky jel posílenznenadání byl démony dávnými políbenV trysku jen hledá cestu k únikunechce zlobu a propadat v panikuAž východ slunce mu ukázal myšlenky co zrálydal mu před oči kouzelnici a jeho přísahu králiPotulný rytíř ví kam jeho cesta spějeúsměv na rtu a píseň jak bard si pějePotulný rytíř tryskem jede černočernou tmouza kopyty svého koně nechává zkušenost zlou
myriam
.... som rada, že zbavil si sa chimér, je to ťažké, keď raz dostaneš od ních bozk.....ale čo by si ty nezvádol .... .... báseň ako vždy ze jedna ....