Hladím tě něžněsnad nejněžnějinení to o láscespíš o nadějihladím jak mámamilenka i dítějak tráva ve větrustéblem pohladím těhladím tě dlanípohledem i dechemdám ti svůj sena taky spánek všechenhladím tě poprvénaposled a navždymý a tvý lži změnímna naše pravdy
buba
Tvé pohlazení nejněžnější, a řečeno snad v každém pádu, je jako vodotrysk a síla vodopádu. A pravda krásně hladí, tvá slova velmi ladí, voda zas žár zchladí. Klaním se vám vašnosti, moc miluji jemnosti. Hlazení je víc,než dost, Ty jsi prostě živý skvost.
Jan1na
Mihu?! To je nádherný. Zatím nejhezčí od Tebe. Ve všech svých diskuzích "zatajuješ" cit a jsi hodně ironická a sarkastická. Nic proti tomu, já sama jsem sarkastická až hrůza.. Ale tahle báseň na Tebe prozrazuje úplně něco jiného.