Je ticho na pouštimysl tě opouštíje teskno na dušijen Bůh tě vyslyšítopí se topí v hlubiněčeří se kruhy v hladiněhledám pravdu co nenía lež co víc se pěnínevšímaj si kolem okolojako by se nic nedělovšak ty uvnitř cítíšto už není ani pocitmožná že se mýlíšmožná žes konečně procit...už nevidím do tváří lidíuž nevidím jejich maskyduše je to co vidímnenávisti víc jak lásky...přestáváme býti lidmiopíjíme se raději pospolua vědí jen moudré vědmyže podobáme se netvoru...zakrýt ten žal a bezmoctoulat se v umělé kráseusínat se strachem noc co nocduše volá marně po spásea my ji neslyšíme!!!!tak mlčte už na chvíli!!!a naslouchejte!!!a podívejte!!! přestaňte se hloupě usmívat!!!a probuďte se!!!
medulka
Maska vděčná denně nasazená identita potlačená úprk rychlý za povrchností je jich hodně ale i dosti je těch co upřímnosti přednost dají a neváhají tě obejmout pevně a celou a pusu dát na tvář ubrečenou.