Jsi Slunce jež miluji ale nevlastním - Diskuze a zkušenosti

vzpomínáš na ty chvílekdy všechno kolem nás kvetlopřed námi nebylo žádného cílejen nad hlavou a uvnitř násbylo hřejivé sluneční teplo a světlo..vzpomínáš na ty nádherné chvíle?vzpomínáš, jak jsem Tě poprvé potkalna chvíli, jež v mysli je nekonečná v jediném okamžiku krz jedinou větu jsem poznalže láska, ..že láska je opravdu skutečná..a tajně se štěstím rozplakalbyl to jen okamžik co v srdci je věčnýbyla to chvíle co nedá se popsatuvnitř ten pocit opravdu vděčnýv mém srdci naděje paprsek vlečnýv nekonečné výši začal jsem klesat..pocitem krásy opravdu skutečnýbyla si jiskrou, hřejivým plamínkemuprostřed chladného davubyla si nádherným třipytivým kamínkemsvětlem co prosvítí i nejhustší mlhu.. v jediném okamžiku ztratil jsem hlavupokaždé s Tebou jsem cítil pravostmé opravdové já krz Tebev žilách místo krve mi proudila radosta v srdci měl čisté modravé nebe..byla to opravdu nádherná vzácnostnáš pohled se setkal jen na chviličkubyla jsi vedle mě a já tě cítilbyla jsi vodou v čirém potůčkuve kterém jsem jako kluk raky lovil..a pouštěl je zpět na svobodu při měsíčkubyla jsi bludištěm co nemá koncea já se na chvíli v tobě ztratilvšak nechtěl jsem najít řešení vzorcea za svoje přání slzou jsem platil..byl jsem jak rybou ve vyschlé řecevšak čím víc jsem se k tobě přiblížilčím víc se chtěl sobecky dotknouttím víc jsem Ti nejenom ublížilpokaždé, když snažil se tě za ruku chytnout..to nádherné světlo málem jsem uhasiljsi překrásná růže co nelze utrhnoutpři každém pokusu se o trny zranilpokaždé když sanžil se tě obejmouttvá vnitřní krása nelze přehlédnouta já jsem jen obyčejný žvanil.. nechci Tě bez kořenů nechat uhynoutvzpomínám na chvili jedinečnoukdyž viděl jsem poprvé andělana tvoje světlo, záři tak nádhernoukdyž hřálas mě, aniž bys o tom věděla..jsi jako víla, jež stala se skutečnouvšak světlo tvé duše není tu pro mnei když už bez něj nemohu žítzůstává na věky v nebeském doměv tvém srdci, co slyšel jsem nádherně bít..ten zázrak již navěky zůstane ve mnětvá krása je tak čistá a nevinnápro mě tu ale však neníjen něco skončilo a zase začínápři každém ranním rozednění..jsem jako noční zvíře co usínájsi jak to světlo co je tu pro všechnysvětlo, jež málem jsem zhasiljsi radost, krása a láska kompletníkterou jsem alespoň na chvilku zažil..jsi to po čem jsem ve snu opravdu toužilnavěky už zůstaneš v mém nejhlubším jánavěky již zustaneš v mysli a srdcii když ta bolest je už navěky zarytájsi víra, co životní smysl davá přeci..jsi slunce co dává nám život, co nikdy se navěky neschová ..miluju Tě