Z ruky vypouštím jestřába vznešenéhoaby pomohl najít cestu srdce méhoStojím na rozcestí,nevěda kam jít dáloko dravce hledá,do tváře mi vítr válRozhled a vznešenostČest a zodpovědnostDo proudu myšlenek náhlý skřek dravcedívám se odkud zazněl hlas vzdušného plavceOn má z výšky neomezený rozhledJá jen svůj nicotný pohledPochopil jsem co říká jeho hlasže účes dělá každý jeden vlasDál budu si sám prošlapávat cestu svoukrok za krokem mé nohy pomalu kamsi jdouZ ruky vypouštím jestřába vznešenéhohledám dál cestu do srdce útulného
medulka
Mít tak rozhled jako pták vznést se rychle do oblak pokrýt pohledem celou pláň vidět i za roh, žádný klam vzít v úvahu širokou škálu nerozbít křídla si o skálu.
I pták se musí spolehnout často jen na intuici svou vsadit do boje všechnu sílu mít v sobě naději a víru.
Tak jako my, co tady šlapeme krok za krokem, rok za rokem vsadíme někdy všechno v sázku abychom našli odpověď na otázku někdy nám prohra bolest připraví přijde i výhra, štěstí se dostaví.