Zlehounka dotkl se mé tváře,jeho vlahý dech... nedýchám...Obloha se zbarvila po jahodách...A obejmul nás strašný strach!Co když? Kdyby? Jenom sen?Zdá se ti, milý můj...V řece se koupe naše vášeň,poztrácené korálky přízně...Všichni doufáme, prosíme...Uvolnění přichází znenadání,jak vrnění koťat v krabici od bot...Zdám se ti, milý můj...A na Tvá nahá ramena pozvolna,dopadá krůpěj za krůpějí...Stiskni mě prosím, nečekej!Jsme jen odleskem na hladině času...Jsme jen úsměv v boží tváři...Jen vůně zmoklého lesa...Jen prach...věčnýprach...