Jsem klidná hladina vody-nezčeřená...( a nehybně leží tu mé údy-dlaň otevřená...)Tak nehybně, že ani loďka,co pluje po mojí hladině,se v tuto chvíli ani nepohne,jak gymnastka na svojí kladině.Všechno strnulo tak náhle, vítr se utišil, už nezpívá,i stéblo rákosu, ejhle,už se do rytmu větru nekývá.Však v hlubinách temných vodjezerní království se skrývá,tam není stálý ani jeden bod,tam tančí se, miluje a zpívá. Tam jezerní princezna tančí, hraje na schovku s rybami,s trojzubci se tam válčí,vítězí a prohrává,jak tam kdesi na Zemi...Ale já... já jsem jen klidná hladina vody-nezčeřená...(a toužící leží tu mé údy-duše otevřená...)