Za modrou mlhou, milá má...snad se ti o lepším světě zdá...Snad bolest co padla jako tma...tě rošlapala a vyhnala???Však věř, já ji slyším!Píseň Tvou...Vidím Tě v dálce...za mlhou...Slyším jak pláčeš,jaký máš strach!Cítím Tvé slzy...na řasách...Splašené srdce,bijící tmou...Posílám naději,za Tebou!Za modru mlhou, milá má...nemusíš být už ztracená!Neboj se, dýchej, zase sviť!jen jedno jediné...BUDE LÍP! věnováno ztracené ovečce...
LemmOny
Ukrytá modrá, blízká má ovečka co zdála se býti jen malá tečka pokaždé když nabídla jenom svá víčka po sléze poodhalila svá modrá líčka
květina, jež ztrácí se v modrém nedohlednu myšlenky modré, kterým vždy s nadšením podlehnu tvá upřímná slova, kterým jsem věřit začal tvůj pohled upřímný který mě načal
najednou v mlze tvého smutku se ztrácí a moje zklamání zpátky se vrací když postavil jsem tu pro všechny vzdušný zámek tvá lidskost ho proměnila v hřejivý vánek
blíženec jemuž jen na chvíli sklaplo a jeho svtětlo jen dočasně zhaslo zbyla mi po tobě jen veliká díra však každým dnem sílí k Tobě má víra že jednoho dne zas vrátíš se že jednou opravdu tohle stane se
tak jako tůj smutek tam uvnitř slábne tvůj vítr na nebi na věky vládne nedej se má drahá přítelkyně tvůj smutek jak emoce jsou jen pomíjivé
tvá hrdost co v srdci tvém se tu nesla najednou tam uvnitř někde klesla tvá modrá krása dočasně zhasla jelikož ke smutku cestičku našla mám trochu strach, o Tebe obavu však věřím už na věky v tou sílu a odvahu
tvé pevné a rázné rozhodnutí jež na chvíli zesláblo jak náhlé pnutí pnutí tak pevné však pomíjivé jako ten čas co tu teď bez tebe plyne
jsi něčím zvláštním, jež mě tu okouzlilo pokaždé když mě a mé ego tvé moudro překrylo něco co vždycky mě tak nějak pohladilo pokaždé když si mě s citem napomenula když do duše mé tvá moudrost promluvila
jsi pro mě opravdu hodně důležitá i když jsi na chvilku pro všechny skrytá to jen tvá lidskost tě na moment ovládá protože i tvoje slunce občas zapadá
však věřím že zase cestu si najde ono zas za chvilku na nebe vyjde tvá hořkost zas v srdci tvém zajde tvá moudrost a láska jsou přeci silnější ty přeci víš že není nic krásnější
ať už se děje v tvém světe cokoliv snad podaří se ti to překonat jakkoliv hladím tě posílám větrnou sílu jelikož neztrácím v tobě víru
i když se v slzách se smutkem touláš vím že se nikdy v životě nevzdáš
posílám pusu ti na líčko snažím se pohladit tvé modré srdíčko má dráha modrá ovečko snad podařilo se mi říct Ti všecko vím že to čteš, vím že nás vidíš to že nám opravdu moc a moc chybíš tak už se vrať Lostris, že se nestydíš