Očima bloudím po místnosti sem a tam,polykám neviditelné slzy bezradnostia andělů já se tiše s bázní ptámbloudím v mysli, v těle, nedýchám...Zadržuju smutek, lapám po dechunení ani památky po tvém povzdechukéž ulehnout bych teď mohla do mechujediné co můžu je vylézt si na střechu...Jsem tak vysoko, zdá se, na střeše, ale přede mnou mrakodrap se tyčí,už nechci toužit po ..... potišea vybírat mezi rezavými klíči...Ve skrýši bez stěn a bez střechyna otevřené bez podlahy plánijá poslouchám vlastní slova útěchyv naději, že není to bláznovo lhaní...Protože jinak....Kdo chtěl by blázna utěšovata stavět s ním zdi barevné okoloa na střeše se při svíčkách pomilovatzatímco jablko na podlaze by se koulelo...Kutálím jablko, oči zavřené...ukaž mi jablko směr kam se dátkterým klíčem odemknout dveře zamčenéza kterými ..... bude stát.
medulka
Jedny dveře zamčené těžké jak k trezoru pojistky hesla závory co nechtějí jít nahoru malá si u nich připadáš na krku klíčů svazek za dveřmi tikají hodiny minuta, hodina, rok stále tam sama přemýšlíš jestli to bude vhod přestaň se trápit vteřinu co se má a co se nemá rozpoj ty klíče chvilinku srdce ti na pomoc volá hned Ajvy hned udělej nyní tu věc co v tobě dlouho sílí.