Ne, na lítost je příliš brzy…Nejdřív přijde radost a pak teprve slzy…Nejdřív se vznášíš v oblacícha pak padáš úzkostí,v rozpacích…Ano,na lásku je příliš pozdě…Je to tak jasné, tak prosté…Nejdřív přijde zásah a pak pád…Odpusť Slavíčku, ač tolik jsem tě měl rád…Už nezpívej, není komu zpívatJen svému svědomí teď můžu spílat…Nejen jemu…Napospas myšlenkám a vjemům…I na lítost je příliš pozdě…Já nechci kráčet po tom vratkém mostě…co přes řeku vede…Nechci jít po krajích, chci jít středem…Po své cestě……po své cestě…