Záříš na nebi jako hvězda jasná,co kdybys zhasla,a spadla mi do klína,v ruce jen sklenice od vína.Zatřepetela křídly jako noční můra,sedím tu a ve mně jen stvůra,čekám a počítám tepy,ze skla v ruce jen střepy.Lítáš, okolo hlavy to jen bzučí,sedím a vzpomínky mě mučí,drásá mi nervy tvůj let,proč točí se se mnou svět,propadla jsem,pode mnou jen hluboký led,srdce se mi svírá,krev pumpuje bič,tkáň se napíná,už jsi zase pryč.
Světluška 77
Krásně tvé verše zní to se musí nechat nech vzpomínky odejít nadechni se s úsměvem a hned ti bude lépe o jakou stvůru jde žádnou tu nevidím vždyt ty jsi anděl co radosti nosí.