Jak to víš, že spálená...od lásky mám kolena?Že mám v očích jenom prach,obyčejný lidský strach...Že bych padla v hrubou zem...že je všechno jenom sen...Jak to víš, že zavírám...když cestu volnou náhle mám?Když tvého slunce živý třpytdovolí mi chvíli být...Součástí Všeho, součástí Světa...Jenom ta jediná, jediná věta...Jak to víš, že bloudím v tmách... studený pot na rukáchJak to víš, že ztracenáz lásky rudá kolena...Jak to víš, že nehledám...Jak víš, že už všechno mám...V Tobě celém... ukryté...
Renor
» Wolfinka
...na dno se nedívej... neuvidíš ho...je od tebe na míle vzdálené... třeba sama se sebou si povídej cokoliv... vždyť to dno není pro tebe určené... pro tebe smějí se horské štíty-vrcholy...
...ne ty nesníš svůj sen... ty ho umíš žít... a jednou přijde ten den... kdy ruku v ruce s ním budeš moct jít... na ten horský štít... (ne, to nebude jen sen...)