Do očí vedral se paprsek první,přehodil přes hlavu oděv svrchníRozdělal oheň a dal koni pít,uvnitř těla klid co měl ho mítPodíval se tiše na nebe,vzpomněl má paní na tebeZáchvěv úsměvu mihl se tváří,amulet potulného rytíře záříMá paní chci ve zmatku tvém stát ti po bokuZ pod stromů na louku jarní trávy,vedl koně nečekaje provolání slávyDo kroků mu do uší tep buší,co přinese cesta již už tušíDo očí vedral se první paprsek,vydal se hledat zapomnění opasek