Jak plače more?Veď po okraj je plné sĺza soli.Možno tam hore , na obzoreje hviezda jasná - zakliata víla,čo raz po milom,čo patril inej,zatúžila.A tajne o ich láske snila.A terazz nešťastnej láskysrdce ju bolí.Však láska občas máva príchuť soli.Svojimi slzami moria zatopila.A slzy tej zakliatej vílyto pre teba - milýmorský prílivz túžby vyčarili.
Wolfinka
» alassea
Myslím, že o tom to je... nasloucháš své intuici, slova si nebereš z přihrádek, ale jsou ti diktována... dle melodií a citů, které z tebe promlouvají... tak to má být, ta poezie je pak cítít a hladí...
Wolfinka
Moře to pláče modře... sůl hvězdné oblohy... v odrazu tvých očí.. Moře pláče modře!
už se neotočí? Potulný zpěvák, Malý princ... necítím nic...
Nech mě být...
Hvězda a Moře... Hvězda a Moře... Hvězda a Moře...
zní to snad? jako když něco je nadosah? jako když někdo prstem kýv... jako když vodopád v dálce tvé stich jako když dveře zarazíš ke mě se zpátky nevracíš jako když hvězda po moři