jak chmýříčko chtěla bych býtlehce nechat se větrem houpattam kam zavedla by mě sluneční nitpryč z temných chýší a doupatjak ptáček bych být chtěladívat se na zem z oblakůlíbezným hláskem bych pělakvětinám, ale i čmelákůmjako kapka rosy kéž bych bylaco okvětní lístek pohladítvé pochyby bych z tváře smylapak hořkost slz si osladímmotýlí křídla chtěla bych mítpřiletět a přistát ti na hrudislyšet tvé srdce toužebně bíta polibkem ze sna tě probuditach to jaro!!!
LemmOny
motýl si zaletí kam se mu zachce klidně i na hruď aby tvé srdce poslouchal tak jako ptáček si zaletí kam chce to aby čmelákům i květinám zazpíval
ty nepotřebuješ víc než člověčí um ani ty křídla ptačí či motýlí buď jen jako vánek, jak luční či lesní šum jedině tak tvoje jediné já zesílí
ty nepotřebuješ peříčkem býti pohladit nejenom štěstím můžeš kdykoliv sáma si sobě sluneční nití tak nech jen svůj větřík vanout kamkoliv