Vidím tolik lidía přesto jsem tu sama,slyším všechny hlasy,jak mizí do neznáma.Snažím se nalézt slova,však nevydám ani hlásku,je den - já přesto cítímna očích černou pásku.Spoutané pohybya mysl taky,nebe je modréa já vidím mraky.Neumím požádato pomoc tvojia tak jen čekám,že samo se zhojítělo i duše,srdce i mysla život můj zas dostane smysl.
jannisha
» Piháček
Předminulý týden v pátek si na mně chřipka zasedla a na čtyři dny mě zazdila do postele a to doslova. Když jsem si myslela, že jsem z nejhoršího venku - zjistila jsem, že jsem snad letos chytla nějakou "vylepšenou chřipkovou verzi" - nějakou psychickou nebo co. Nebyla jsem schopná ničeho. Ani se po týdnu začíst do diskuzí, natož na cokoli reagovat. Dnes je snad první den, kdy dám dohromady větu. Takže - je to fakt o chřipce!
Piháček
Máš nádherná spojení slov,četla jsem to jedním dechem a hned mi svitlo... akorát?to fakt píšeš o chřipce? v tvém podání je i chřipka krásná a záhadná
Já jsem jednou zde psala o požitku slasti z pití červeného vína,o jeho chuti na jazyku...a všichni si mysleli,že píši o vášni milování...strašně jsem se pak styděla